Máš úsměv milý, co rány hojí,
andělskou náruč v které můžu zapomenout.
Doteky, po kterých moje tělo hoří,
polibky, které můj chtíč zvýší.
Slova, která u srdce bolí,
ale i ty, co bolest tiší.
Pohled po kterém tolik toužím,
blízkost tvého těla mě příjemně ničí.
To ty mému srdci vládneš,
ty jsi ten lovec a já tvoje oběť.
A nechci, aby tomu bylo jinak,
"Miláčku," šeptám ti, "chci tě teď líbat!"





Krásný:)